Kaplí a kapliček najdete v Krušných horách nepočítaně – přímo v obcích i ve volné krajině. A ještě víc je možná těch, po kterých už zbyla jen smutná torza, nebo zanikly docela. Ke každé kapličce se váže spousta příběhů, každá má své kouzlo, kus historie vepsaný do svých zdí. Nedaleko Oloví je ale jedna, která přece jen trochu vyčnívá. Svou podobou, použitým materiálem a v neposlední řadě i místem, kde stojí. Na Šibeničním vrchu s výškou 666 m n. m.

Kaple připomínající umělou jeskyni tu stojí přibližně 100 let, lidé se tu ale prý k tichému rozjímaní a uctívání Nejsvětější Trojice scházeli už mnohem dřív. Na začátku celého příběhu byla podle legendy bouřka, která zastihla nebohého pekařského mistra Franze Josefa Pinhacka na cestě domů. Ukrytý před ničivými blesky pod borovicí tehdy slíbil, že pokud přežije, pověsí na tento strom svatý obraz. A tak se také stalo. Postupem času si místní lidé i náhodní kolemjdoucí navykli u stromu s obrazem zastavit, aby se krátce pomodlili nebo jen strávili pár minut ponoření ve svých myšlenkách.

S nápadem postavit kapli přišel v roce 1915 farář z Oloví jménem Georg Marck, k němuž se přidal štukatér Josef Fischer. Hlavní materiálem se stala struska – hrubozrnný materiál, který v přírodě vzniká spontánně při vulkanické činnosti. Struska použitá na stavbu kaple ovšem vznikla při tavení železa v bývalých rotavských železárnách. Navzdory těžké době a mizivým finančním prostředkům se podařilo kapli v roce 1917 dokončit. Josef Fischer se toho ale bohužel nedočkal. Zemřel už v roce 1915 v bitvě u Tarnopolu.

Ke kapli Nejsvětější Trojice vás z Oloví dovede žlutá turistická značka. Cestou potkáte i rozhlednu Cibulka. Druhou možností je naučná stezka Oloví, která vede kolem kaple sv. Josefa. Pokud se chcete vyhnout stoupání, vydejte se ke kapli od parkoviště u silnice mezi Krajkovou a Studencem. Z parkoviště vede ke kapličce zpevněná cesta (a cyklostezka), okořeněná naučnými tabulemi s herními prvky pro děti.