Hora Svaté Kateřiny

Původně se prý tohle městečko těsně přimknuté k německým hranicím nazývalo Hallberg, podle stejnojmenného kopce. Ovšem jméno svaté Kateřiny, patronky horníků, mu sluší daleko víc. Vždyť právě nerostnému bohatství vděčí nejen za svůj vznik, ale i následný vzestup. V nejbližším okolí se těžilo zejména stříbro a měď, ale svého času se tu se střídavými úspěchy rýžovalo dokonce i zlato. O hornické historii svědčí štoly ve svazích Růžového vrchu, z nichž ta největší a nejznámější nese jméno Mikulášská.

Vyšplhat na 729 m vysoký Růžový vrch je pro každého návštěvníka Hory Svaté Kateřiny téměř povinnost – už jen kvůli kamenné rozhledně na jeho vrcholu. Celé město odtud budete mít jako na dlani. A to včetně pěkných hrázděných domů, morového sloupu na náměstí a samozřejmě také kostela svaté Kateřiny. Původně evangelický kostel ze začátku 17. století získal svou současnou barokní podobu v letech 1785-86.

V zimní sezóně je nevětším turistickým lákadlem místní skiareál s jedním vlekem a dvěma sjezdovkami, na kterých se lyžuje i večer. Letní sezóna přeje hlavně cyklistům a pěším turistům, kteří mají celou řadu možností, kam se z Hory Svaté Kateřiny dále vydat. Zelená značka vás zavede k zámku Jezeří, žlutá do Horního Jiřetína. Přímo na náměstí také začínají dvě naučné stezky: 15 km dlouhá Gabrielka pokračuje Telčským údolím do Brandova, zatímco NS Flájská hornatina míří kolem hranic do Českého Jiřetína.