Český Jiřetín

I když má dnes Český Jiřetín necelou stovku stálých obyvatel, v letní a zejména v zimní sezóně tu panuje čilý ruch. Důvodem je místní skiareál s několika vleky a červenými i modrými sjezdovkami. Malou příhraniční obec sousedící s německým Deutschgeorgenthalem si oblíbili i běžkaři – nad sjezdovkami se můžou napojit na strojově upravované stopy, které je po pár kilometrech dovedou na Krušnohorskou magistrálu. A další stopy samozřejmě najdete i v Německu.

Český Jiřetín vznikl jako dřevorubecká osada kolem Flájského potoka koncem 16. století. Patřil k majetku Lobkoviců, později se stal součástí panství Valdštejnů. Památkou na jejich éru je lovecký, pozdně barokní zámeček Lichtenwald na vrchu Bradáčov (876 m n. m.) jižně od Českého Jiřetína. V 70. letech 18. století ho nechal postavit Emanuel Filibert z Valdštejna pro svou budoucí ženu Marii Annu z Lichtenštejna. Dnes je zámeček v soukromém vlastnictví a pro veřejnost nepřístupný.

Obživu místním zajišťovalo zemědělství a práce v lese, po vybudování Flájského kanálu (v letech 1624—29) také plavení dřeva. Kanál začínal za obcí Fláje a vedl přes Český Jiřetín až do německého Clausnitzu. Dnes vede po celé jeho délce naučná stezka dlouhá 21,5 km. Další naučná stezka jménem Flájská hornatina začíná přímo v Českém Jiřetíně a po 23 kilometrech končí v Hoře Svaté Kateřiny. Z velké části kopíruje červenou turistickou značku. Kdybyste se po červené vydali naopak východním směrem a na konci osady Horní Ves se napojili na žlutou, dojdete až do Moldavy.

Ale i v samotném Českém Jiřetíně stojí za to chvíli pobýt a porozhlédnout se kolem. Najdete tu několik pěkně zachovalých hrázděných domů, budovu bývalé fary z úplného začátku 19. století a především dřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele ze 17. století. Ten stál původně v obci Fláje, která zanikla při stavbě stejnojmenné nádrže v 60. letech 20. století. Kostel byl naštěstí zachráněn. Celý ho rozebrali a přemístili právě do Českého Jiřetína. Na břehu přehrady můžete dodnes vidět jeho základy.